Zprostředkovací jazyk v hodinách češtiny pro cizince – ano či ne?

Proč se měl učitel snažit mluvit v hodinách češtiny výhradně česky:

Psychologický aspekt. Střídání jazyků je pro studenta vyčerpávající, je to plýtvání jeho časem i silami. Pro dobrou výuku je zapotřebí jednotné psychické naladění na češtinu, bez neustálých „odskoků“ do jiného jazyka.

Motivace. Když student ví, že učitel mu porozumí jinak než česky, nesnaží se a ztrácí motivaci vyjádřit se česky. Navíc učitel učí i vlastními reakcemi, nezáměrně, „metaligvisticky“. Z praxe dále vyplývá, že pokud učitel mluví důsledně česky, studenti se snaží mezi sebou dorozumět taky jen česky.

Diskriminace studentů, kteří neumí žádný zprostředkovací jazyk nebo kteří ho umí nedokonale.

Často chybí dobrá znalost zprostředkovacího jazyka i ze strany učitele. Pokud chce učitel zprostředkovací jazyk použít, měl by si být jist, že jím mluví srozumitelně a bez chyb. To se bohužel často nestává a učitelé mluví např. anglicky s chybami, které si však neuvědomují.

Výslovnost zprostředkovacího jazyka ze strany učitele. Studenti překvapivě často nepochopí, že učitel mluví zprostředkovacím jazykem, protože učitel rychle přechází z češtiny do jiného jazyka a přitom chybně vyslovuje. POZOR: Zvlášť nebezpečné je jedno slovo!

Cena získané informace. Informace, kterou student objeví, vydedukuje a získá sám, je pro něj cennější než sebelepší vysvětlení učitelem.Učitel často překládá i tam, kde by si student význam slova nebo gramatického jevu odvodil z kontextu.

Prestiž češtiny jako prostředku komunikace. Pokud učitel mluví často jiným jazykem, snižuje tím prestiž češtiny jako prostředku spolehlivé komunikace.

Pokud se učitel rozhodne mluvit pouze česky, může mít problémy:

1. Jak vysvětlovat nová slova a slovní spojení?

2. Jak zadávat úkoly, jaký „školní metajazyk“ používat?

3. Jak vysvětlovat gramatiku?

1. Jak bez zprostředkovacího jazyka vysvětlovat nová slova a slovní spojení?

Především by se měl učitel vždy nejdřív požádat o vysvětlení ostatní studenty. POZOR: I zde trváme na tom, aby studenti používali pouze češtinu! Pokud učitel důsledně vysvětluje vše česky, studenti se to od něho naučí a berou to dokonce jako zábavnou hru, jako výzvu.

Nová slova a slovní spojení lze vysvětlovat:

Definicí (Minerálka je nealkoholické pití, je to voda s minerály)

Situací nebo kontextem (Jsem v restauraci. Číšník říká: Co si dáte? Máme pivo, víno…“ Ne, nepiju pivo ani víno. Jsem abstinent. Dám si minerálku.“) Často je zapotřebí uvozující slovo nebo gesto, např: POZOR, situace. Někdy je zapotřebí několik příkladů.

Antonymem (studený – horký)

Synonymem (někdy lze použít internacionální slovo)

Škálou (studený – vlažný – teplý – horký – vařící)

Gramaticky (např komparací: dobrý – lepší – nejlepší, minulým časem: jíst – jedl, srovnáním impf./pf.: jíst/sníst)

Derivací (škola – školit – vyškolit někoho)

Pomocí nadřazených a podřazených termínů (čaj, káva, pivo, limonáda a minerálka jsou pití)

Na základě společné vlastnosti (citron je kyselý, limetka je kyselá, ocet je taky kyselý a používáme ho na salát)

Kresbou.

Gestem, výrazem nebo přehráním situace.

Kontrola: student může sám říct slovo ve svém mateřském/zprostředkovacím jazyce.

2. Jak bez zprostředkovacího jazyka zadávat úkoly?

Zadání musí být stručná, jasná a jednotná. Učitel by se měl ukáznit a používat zadání jednotně. POZOR na zadání typu tak si uděláme tu trojku/trojčičku (lépe: strana 15, cvičení tři) nebo zkuste si, zkusíme si (lépe: prosím, přečtěte).

Jazyk zadání musí být odstupňován podle úrovně studenta. Jinak formulujeme zadání pro začátečníky, jinak pro pokročilé (grading of the teacher´s language).

Zadání lze doprovodit vysvětlujícím gestem (např. u zadání pište, napište).

Zadání lze vysvětlit na příkladu nebo modelu. Velmi dobré je napsat třeba první větu požadovaného na tabuli, uvést model. U začátečníků je to skoro nutné. To je stejné u výkladu gramatiky.

Učitel má sledovat reakci studentů. Učitel by měl vždy kontrolovat, jestli všichni studenti zadání rozumí. Pokud je to nutné, musí zadání zopakovat.

Je dobré, když učitel poprosí, poděkuje a pochválí. Čeští učitelé jsou na to málo zvyklí. Jednak to vytváří pozitivní atmosféru ve třídě, učí studenty zdvořilosti a jednak jsou takto formulované pokyny zvláště pro začátečníky jednoznačnější.

3. Jak bez zprostředkovacího jazyka vysvětlovat gramatiku?

Zde lze jen těžko zobecňovat, je to záležitost konkrétních postupů, které by si zasloužily samostatnou úvahu. Učitel je v poněkud těžší situaci: zatímco u slovní zásoby se otvírá široké pole improvizaci, asociacím, kontextu apod. a zatímco jazyk zadání se neustále opakuje, u gramatiky vysvětluje neznámý jev, který často v mateřském jazyce studenta chybí. Gramatické vysvětlení jako takové je navíc značně abstraktní apod. Pomáhá zde:

Maximální zjednodušení (např. u vidu klíčová slova proces vs. rezultát)

Model pro daný jev (studenti opakují)

Vstupní text nebo hra

Obrázky (např. imerf./perf. slovesa)

Maximum příkladů a situací, kdy lze daný jev použít.

Pokud učitel mluví zprostředkovacím jazykem, měl by splnit tyto podmínky:

a) Měl by předtím poctivě vyzkoušet všechny možnosti. Mluvit zprostředkovacím jazykem má až tehdy, kdy se česky opravdu vyjádřit nemůže nebo neumí (např. když jde o abstraktní slovo nebo složité gramatické vysvětlení).

b) Musí si být stoprocentně jistý, že studenti zaregistrují, že mluví jinak než česky (to není vtip – překvapivě často tomu tak není!!!).

c) Musí si dát pozor na chyby a chybnou výslovnost (zvláště u jednotlivých slov).