Manuál pro učitele

Učitelské desatero

(Rady pro začínající učitele)

1. Učíte češtinu, a proto si dejte za cíl mluvit v celé lekci pouze česky. Je to možné - vaši angličtí nebo němečtí kolegové taky mluví pouze ve svém rodném jazyce. Pokud se uchýlíte ke zprostředkujícímu jazyku, dejte si pozor na to, abyste se nedopouštěli gramatických chyb, a především na správnou výslovnost. Nezapomeňte si ověřit, zda vám studenti porozuměli.

2. Pokud učíte ve třídě, připravte si nápisy na zeď, které pomůžou vašim začátečníkům v komunikaci s učitelem (tzv. školní fráze: Co znamená...? Jak se řekne...? Rozumíte? - Nerozumím. Ještě jednou, prosím. Jak se to píše?). Využít můžete i naše výukové plakáty zde.

3. Promyslete si zadání, která budete používat. Nepoužívejte složitá zadání (např. Teďka si zkusíme udělat tu trojčičku.). Ideální je používat zadání, která korespondují se zadáními v New Czech Step by Step nebo v jiné učebnici, kterou používáte. Např: Čtěte, prosím. Pište, prosím. atd. Pro dorozumění se začátečníky jsou tato zadání naprosto postačující. 4. Předem si vystřihněte a zalaminujte obrázky z časopisů, reklam, apod., které vám pomůžou vaše lekce oživit. Témata můžou být opravdu různorodá: slavní lidé, nejrůznější aktivity, sporty a profese, zajímaví lidé, jídla, koníčky... Nevyhýbejte se negativním nebo nestandardním situacím a tématům, která můžou podnítit zajímavou diskusi.

5. Předem si připravte a nastavte technické přístroje, které budete při lekci potřebovat. (magnetofon nebo diktafon, projektor, televize a video apod.). Technika může být zrádná!

6. Pokud můžete, využijte techniku nejen pro studenty, ale i pro sebe: nafilmujte nebo nahrajte si svoji vlastní lekci. Pomůže vám to odstranit vlastní chyby (příliš hlasité nebo nadbytečné mluvení, přílišná blízkost nebo "šéfovský" postoj nad studenty, mechanické opakování po studentech - tzv. "učitelské echo"). Pozvěte si kolegu nebo kamaráda, který vás kriticky upozorní na vaše chyby. Vzájemné observace jsou ideální a nesmírně poučné.

7. Pište úhledně. Nečitelné písmo je velkou překážkou porozumění, stejně jako chaos na tabuli (na papíře pro individuální studenty). Vymezte si na tabuli (papíře) místo, na které budete psát pouze nová slova.(nejlépe sloupec na levém nebo pravém okraji pracovní plochy). Pokud pracujete s tabulí, mažte ji tak často, jak potřebujete - není to ztracený čas, ale vaše svaté právo. Snažte se psát na tabuli hlavní zadání té které části hodiny (např: Téma: Co jste dělali včera?, Gramatika: Slovesa + akuzativ sg. apod.)

8. Pro každého individuálního studenta nebo skupinu studentů si založte obálku s jejich vlastní slovní zásobou. Předem si připravte papírky cca 5 x 5 cm a konci každé hodiny vyzvěte studenta/studenty, aby si zapsali slova, která potřebují. Tato slova můžete procvičovat v následujících hodinách.

9. Neopravujte studenty příliš často. Je docela rozumné rozdělit si lekci na část konverzační, ve které učitel opravuje pouze v krajním případě (když opravdu vyjádření studenta nerozumí), a část gramatickou (kdy má právo opravovat i detailní gramatické chyby). Student by měl dostat prostor k tomu, aby si vytvářel tzv. mluvní sebevědomí, a tomu časté opravování příliš nesvědčí. Učitel ovšem může čas od času sepsat seznam "the best of" - nejčastějších chyb, kterých se studenti dopouštějí v běžné komunikaci.

10. Usmívejte se, podporujte studenty a chvalte je za každý malý úspěch! Čeští učitelé jsou velmi nároční, často nedokážou ocenit byť jen malé pokroky studentů a celkově působí velmi depresivně. Pamatujte si pravidlo, které platí pro všechny vychovatele a učitele dětí i dospělých: za jedno pokárání je potřeba třikrát pochválit!